Animates

Mám problém s označováním „animovaného filmu“ jako „žánru“. Animace je podle mě filmové médium, které může být využito pro mnoho různých účelů. Pokud je animovaný film brán jako žánr, dochází ke zbytečnému zobecňování a homogenizaci. Takto je v myslích diváků západní hollywoodsko-centrické civilizace dlouhá léta udržována představa, že animovaný film je prosťoučkým dílem určeným výhradně pro děti. Animace je cukrkandlovou továrnou, která z čisté imaginace zhmotňuje sladké sny, když si to přejete pod padající hvězdou z disneyovského loga.

Naštěstí první idea pomalu a díkybohu ustupuje. Diváci přijímají fakt, že snímky vytvořené animací mohou být určené výhradně pro dospělé a že i kdyby byl film určen mladšímu publikum, nemělo by to mít vliv na jeho kvalitu. To, co se v myslích drží mnohem vehementněji, je ona romantická představa o kreativitou překypující továrně na sny. Kdyby opravdu stačilo hodně si to přát a zmáčknout pár knoflíků, aby vám z kouzelného stroje vyjel animovaný film, byl by to nádherný svět. Bohužel animace je těžká, nevděčná práce a animované filmy jsou jak kreativní umění, tak krvežíznivý byznys.
Je to naprosto fascinující.

V byznysu a praxi animačních studií se děje tolik zajímavého, že i kdybychom zůstali u „standardní“ představy dětských filmů od Disney, témat by bylo nespočet. Proto jsem cítila potřebu založit tuhle rubriku. Články se nejčastěji budou věnovat analýze jevu či trendu objevujícího se v médiu animovaného filmu a to pomocí historického pozadí a příkladů odlišných postupů u konkrétních filmů.

...