Dolby Cinema = Dolby Vision + Dolby Atmos + Laserprojektion 3D a další zbytečné Digi Srandy v kostce

V rámci svojí tour po kinech jsem se rozhodl neopominout ani zahraničí. Vyrazil jsem si takhle před Vánoci do údajně nejmoderněji vybaveného kina ve Střední Evropě. Mám na mysli Cineplexx v rakouském Linci, jehož prémiový Dolby cinema sál disponuje hned několika špičkovými digitálními technologiemi. S některými z těchto technologií se lze setkat v multiplexechi i u nás, avšak fungují většinou odděleně. S cílem otestovat, jejich kombinovaný účinek jsem si zvolil prvotřídní americký blockbuster Star Wars: Poslední z Jediů (2017). Jelikož se v Linci promítala pouze německy dabovaná verze, zhlédl jsem film nejprve v brněnském kině Scala (originální zvuk, české titulky, rozlišení 4K, xenonová lampa, prostorový zvuk Dolby 7.1.), abych se mohl o dva dny později v Linci plně soustředit na zážitek z Dolby Cinema. Toto označení v sobě skrývá vícekanálový zvuku Dolby Atmos, dva 4K laserové Christie projektory s funkcí Dolby Vision a specificky akusticky a designově upravený prostor sálu. 

Kino

Poloha samotného desetisálového Cineplexxu působí dosti obskurně. Nachází se totiž v průmyslové zóně zhruba dva kilometry od centra Lince.

Vánoční kino-fabrika

Negativní první dojem však kompenzuje absolutní přizpůsobení interiéru plexu potřebám zábavního centra, kde chcete sami nebo s rodinou trávit svůj čas. Pokladní v červených tričkách vtipkují a nic si nedělají z dlouhých front. Pokud se vám nechce čekat na pokec, existují tu i automaty na lístky. Propojení s Lasertronem (něco na způsob laser arény) a arkádovým koutkem svědčí o prohlubujícím se vztahu filmového a herního průmyslu. Jak v prvním, tak druhém patře se nachází široký výběr kaváren a restaurací, včetně u nás klasického pultu na popcorn a merchy (ty tvoří SW kyblík na popcorn, SW hrnek na nápoj a stormtroopeří 3D brýle). Hodinu před projekcí se v přízemí objevuje místní operátor A1 s fotokoutkem a převlečenou partičkou stormtrooperů. Fotí se s nimi děti, dospělí i senioři.

Za účelem vyvolání výjimečného dojmu je na podlouhlou chodbu vedoucí do sálu promítaný stropními projektory nepřetržitě filmový trailer.

Promítání již při vstupu

Stěny celého sálu jsou tvořeny antireflexním tmavým povrchem. Nejsou vidět žádné reproduktory (a že jich tu je), černé jsou rovněž sedačky. Nic neruší při sledování projekce (pokud si odmyslím označené únikové východy po obou stranách dole). Vedle schodiště a za plátnem vítá elegantní modré podsvícení. Plátno není žádný drobeček, je dostatečně velké.

Dolby Cinema před jeho ponořením do absolutní tmy

Přestože sál zatím osvětlují stropní světla, tak jsou úvodní reklamy a trailery jasné asi tak jako v normálním kině ve tmě. Zhasíná se až na trailer Avengers: Infinity War (2018), po kterém následuje krátká ale naprostá cinefilní slast.

Prezentace

Intro na Dolby Cinema začíná působivou prezentací všech zabudovaných reproduktorů, čímž mi dává možnost zakusit opravdu bezkonkurenční prostorový zážitek. Nechci zbytečně zabíhat do technických detailů, koneckonců se věnuji dojmologii. Začíná se postupně po jednom až několika kanálech. Jsem schopen určit odkud který zvuk vychází, stejně jako vnímat jeho intenzitu. Pak se rozezní naráz celé skupiny repráků. Stojím v dešti a současně kolem mě krouží hlasy neviděných postav. Tohle je Dolby Atmos. Následuje rozpad obrazu do smršti vířivých barev a obrazů natočených v různých částech světa.

Sestřih příslušného intro videa

Takovéto barevné podání jsem neviděl ani na nejlepších televizorech. A nakonec bílá tečka uprostřed černého pole. Zatím nezaznamenávám nic neobvyklého. Komentátor říká: „Aber das ist nicht shwarz.“ Zapíná se Dolby Vision. „DAS IS SCHWARZ!“ Celý sál se noří do naprosté (!) tmy s výjimkou bílé tečky uprostřed, která je najednou bílá (opravdu jasně bílá, žádná tlumená pološedá). Díky HDR (High dynamic range) je zajištěn maximální možný jas a kontrast. Znovu je zobrazeno logo: „Das ist Dolby Cinema.“ Už se nemůžu dočkat, až v tomhle uvidím celý film... Objeví se však problémy projevující se na mnoha úrovních.

Obraz

Trojrozměrná projekce se stává v posledních letech trochu přežitkem. Překvapivě se jedná o jedinou možnost, jak v Linci v Dolby Cinema nejnovější Star Wars zhlédnout. Obzvláště pokud si uvědomíme, že hlavní výhodou Dolby Vision je překrývající se a tím pádem hezčí obraz ze dvou projektorů, zatímco u 3D jsou od sebe oba obrazy trochu odsunuté a na plátno se ke všemu kouká skrze tmavé brýle. Zachraňuje to laserová povaha projektorů, díky níž se dostávám zhruba na úroveň jako bych sledoval film v normálním kině bez brýlí. Nakonec jde tady aspoň o lepší variantu 3D, protože se promítá ze dvou projektorů, jako u nás třeba v IMAXu.

Ale ta pověstná černá najednou není tak úplně černá, což registruji při (pro Star Wars bazálních) záběrech vesmíru. [1] Setkal jsem se s názorem, že jde v případě Star Wars o záměr filmařů[2], ale proč by se pak klonili k Dolby Cinema a chvástali se vzájemnou spoluprací[3] již u restartu série předchozím dílem?[4] To, že se nejede na nejhlubší černou si lze porovnat už jen ohlédnutím se na okraj obrazu, kde se setkává obraz s klasickým nepromítaným pruhem nahoře.[5] Stíny a barvy jsou sice sytější a promítaný obraz jasnější, ale objevuje se určitá nevyváženost, jež může být způsobena tím, že velká část filmu byla natočena na film, který se následně mastroval, a filmaři měli o poznání lepší obrazovou kontrolu nad CGI scénami.

Zvuk

Volba trojrozměrného formátu bývá často spojena s předabováním originálního zvuku, aby se divák mohl kompletně soustředit na obraz a nemusel číst titulky. Osobně považuji zvukové podání Star Wars ze největší průšvih. Dal by se charakterizovat jako čistý, ale slabý. Většina zvuků přichází (tradičně) zepředu. Hudba jde kompletně zepředu, což je zarážející, pokud čtu komentář amerického diváka, který si naopak pochvaluje masivní nasazení Dolby Atmos.[6]

Kvůli německému dabingu byly patrně některé mixované kanály z těch zhruba čtyřiceti prostě utlumeny či dokonce zcela smazány kvůli prostoru pro zaznívající hlasy postav. Co se ostatních surround zvukových efektů týče, tak ty jsem si uvědomoval pouze při vesmírných bitvách. Za pochvalu stojí kvalitní basy, díky přidaným stropním subwooferům, jež činí zvukový zážitek mnohem fyzičtějším a celková hlasitost zvuku v sále nemusí být nijak přehnaná.

Závěr

Těžko rozebírat něco, čeho se mi nedostalo. Nehodlám tvrdit, že neexistují v oběhu momentálně filmy, které těží potenciál jednotlivých prvků Dolby Cinema lepším způsobem. Výstupem mého textu se však na jeho konci nutně stává úvaha nad otázkou, proč není Dolby Cinema v případě Star Wars tím, čím slibuje:

• Na vině může být přístup lidí, které připravují příslušnou digitální verzi filmu pro kina, případně distributorů a kinařů, kteří s těmito verzemi operují a diktují pravidla hry. Ruku na srdce: mít na lístku napsáno Dolby Vision, Dolby Atmos, Laserprojektion 3D, se může zdát prostému divákovi dostatečnou motivací k tomu film navštívit. Příliš si asi neláme hlavu s tím, že je mu servírovaná porce zábavy je překombinovaná, průměrná a že ani vzdáleně neodpovídá tomu, co Dolby Cinema ve skutečnosti dovoluje.
• Filmaři se nemuseli stihnout na nové technologie zatím adaptovat, pochopit a využít jejich potenciál (takový, jaký prezentovalo intro) a nebo tak z nějakého důvodu nechtějí činit (např. z uměleckých důvodů a nebo s prostého soustředění se na ostatní distribuční okruhy, které dosud dominují).

Diváci, dávejte si pozor, na co všechno hodláte jít a zda vám to za 16 Euro stojí. Můj text je zároveň dobrou zprávou pro kinaře, že nemusí spěchat s přechodem na laserové projektory a nákladné zvukové systémy, protože pro ně dost možná nevzniká odpovídající obsah. Vážně - ve Scale to znělo lépe a vypadalo srovnatelně. Třeba se to časem změní. Do té doby zůstává pro mě nejimerznějším zážitkem projekce posledních filmů Christophera Nolana ze 70mm IMAXového pásu na pražské Flóře (viz předchozí článek).

---

[1] Očividně nejde jenom o problém s 3D verzí. Srov. Wilsokinson, Scott (2017): Star Wars: The Last Jedi in Dolby Vision and Atmos Sound. AVS Forum. Dostupné z: <http://www.avsforum.com/star-wars-last-jedi-dolby-vision-hdr-atmos-sound/>

[2] Příspěvek uživatele Gabriele Turchi (30. 12. 2015)na internetovém fóru Lift Gama Gain. Dostupné z: <http://www.liftgammagain.com/forum/index.php?threads/star-wars-dolby-vision-or-not.5961/>

[3] Kvůli premiéře VIII. epizody přestavovali dokonce celé kino na systém Dolby. Srov. Giardina, Carolyn (2017): 'Star Wars: The Last Jedi' Premiere: Disney and Dolby's Six-Month Effort to Prep the Theater. Hollywood Reporter. Dostupné z: <https://www.hollywoodreporter.com/behind-screen/star-wars-last-jedi-premiere-disney-dolbys-six-month-effort-prep-theater-10660Dos44>[4] Star Wars: The Force Awakens to be Mastered in Dolby Vision and Dolby Atmos. Star Wars.com. Dostupné z: <http://www.starwars.com/news/star-wars-the-force-awakens-to-be-mastered-in-dolby-vision-and-dolby-atmos>

[5] Jde o širokoúhlá formát 2.35:1, takže u plátna dělaného na formát 16:9 zůstává horní a dolní část tmavá.

[6] Wilsokinson, Scott (2017): Star Wars: The Last Jedi in Dolby Vision and Atmos Sound. AVS Forum. Dostupné z: <http://www.avsforum.com/star-wars-last-jedi-dolby-vision-hdr-atmos-sound/>